DIAGNOSTICKÉ POVĚRY A MÝTY
5. 7. 2014
Pověry a mýty diagnostické
S různými pověrami jste se jistě už mnohokrát setkali, jako třeba že večer nemají děti chodit
ven, protože by je sebrala klekánice. Nebo že migrénové bolesti hlavy jsou od špatné krční
páteře. Nebo také že s poctivostí nejdál dojdeš. U nás? Pche.
Jedna hloupost větší než druhá, ale tu prostřední pověru roztrušuje jak obecný lid, tak i lidé od
medicíny, a ještě tomu věří. Nikdo už ale není ochoten vysvětlit fakt, že migrénu má i člověk
se zdravou krční páteří, tedy že ani rentgenem nebyly zjištěny žádné změny. Anebo, to je také
šaráda, jak to, že existují i tací, kteří mají prokazatelně defekty na páteři, (dnes je jich mnoho),
a přitom je hlava nebolí. Takže vám uvedu několik příkladů:
„Kuří oka” nejsou od malých bot, mívají je totiž i lidé s kvalitní obuví nebo chodící v
sandálech či bosky.
Jsou od problémů s močovými cestami.
Rýmy jsou zaviněné stejným problémem, tedy močovými cestami, není to proto, že se nenosí
šála.
Křečové žíly nejsou „žilním” problémem. To jenom na žílách v určitých místech se
demonstrují problémy jiných orgánů, nejčastěji jater, ledvin a močového měchýře.
Křečových žil se nezbavíte odoperováním, a když, pak jen krátkodobě. Vrátí se. Je třeba léčit
jiné orgány, viz výše.
Malé mozkové příhody a „mrtvičky” nejsou chorobou mozku. Je to problém křehkých žil a
mozek to jen „odnáší”.
Infarkty myokardu nejsou chorobou srdce, ale žil. Jenže chudák srdce.
Praskání žil a tvorba modřin není z přebytku cholesterolu. Je to naopak z jeho nedostatku, a
spravíte to mimo jiné právě konzumací vajec, pokud na ně máte chuť, nebo kůží z pečené
drůbeže, i když to zní jako opak toho, co nám tvrdí bílá medicína.
Lupénka a jiné dermatózy nejsou nemocí kůže. To se pouze na kůži projevuje přiotrávení
člověka a špatná funkce čistících orgánů. Musí se léčit zvnitřku a mazání mastiček na kůži je
jen doplněk, který má důležitost snad jen jako pochybné kosmetikum. Však to také pomáhá
jak u vany vrátka.
Krevní tlak vysoký nebo nízký není způsoben jen srdcem a žilami. Tlak je ovlivněn také játry
(horní) a ledvinami (dolní). Srdce a žíly změnou tlaku ale trpí, jak jinak.
Záněty mandlí nevyléčíte tím, že je vytrhnete. Je třeba normalizovat funkci jater a slinivky
břišní, tím se normalizuje kyselost či zásaditost sliznic a streptokok, či stafylokok nebude mít
vhodné prostředí pro svou existenci a sám se z mandlí ztratí. Současně je třeba povzbudit
funkci ledvin. Po antibiotikách sice méně odolný streptokok chcípne, ale ten odolnější přece
jen v nějakém počtu přežije, a pokud jste současně neléčili prostředí, pak se znovu vykultivuje
do plného počtu. Jenže už vzdoruje antibiotikům. Pokud mu pak ty mandle přece jen
uštípnete, pak se prostě přestěhuje na kterékoliv jiné místo v těle. A máte další problém. Ale
nikdy není na závadu omezit , nebo ještě lépe zastavit přísun sacharidů, kterými se ten
streptokok nebo zlatý stafylokok a podobní prevíti vyživují.
Otoky kotníků nejsou od námahy nohou. Jsou od ledvin, močových cest, srdce a žil. Vliv
srdce se více projevuje v létě, vliv ledvin převažuje v zimě, ale vždy je třeba léčit oba orgány,
aby splaskly nohy.
Lámavé a štěpivé nehty nejsou jen z nedostatku minerálů. Signalizují poruchu ledvin.
Ledviny jsou zodpovědné i za stav vlasů. Bohužel oprava štěpících se nehtů trvá dlouho, také
půl roku. Takže už se mi stalo, že nedočkavá pacientka mi přišla říct: „Přes čtyři měsíce jste
do mě lil ty své hnusné čaje, a nic se nezlepšilo. Pak jsem se na vás vykašlala a ono se to za
měsíc spravilo samo, nic neumíte!”
Bolestí v kyčlích se nezbavíte totální endoprotézou kyčelního kloubu. Zbavíte se jí léčením
jater, žlučníku a žlučovodů a rozpuštěním žlučníkového bláta, písku a kaménků. Velmi
důležitá záležitost je i stav močových cest a měchýře, zrovna ten se velmi podepisuje na stavu
kyčlí, podobně jako žlučník. Léčení žlučníku neznamená jej uříznout! Pokud již k té
endoprotéze došlo, nezlobte se na chirurga. Ten jen zachraňuje, co zpackal jeho kolega
internista.
Ulceróza, jinak vředová choroba, velmi často na dvanáctníku, není od nervů, jak se nám občas
medicina snaží namluvit. Je od špatné funkce jater, a jejich partnera žlučníku, a to zejména na
jaře. Zato podzimní vředy jsou od stejně špatné funkce slinivky. Je samozřejmě možná ještě
varianta, že slinivka s játry jsou na tom už tak zle, že nerozeznají roční období a zlobí
průběžně. (Těch případů přibývá téměř kvadraticky.)
Vředovou chorobu dvanáctníku neléčíme krupicovou kaší s mlékem a mléčnou dietou, jak mi
naordinoval ten MUDr, co jsem k němu chodil. Pokud nějakou kaši, pak jedině z ovesných
vloček, a je téměř lepší, když je vodová než s mlékem. Pak ale jen lehká jídla, raději
zeleninová, ale nejlepší je si dietu vyzkoušet ve smyslu „jím to, co mi dělá dobře.”
” Krupicová
kaše je těžké zoufalství, od toho, kdo ji naordinoval, (a znamená to jen, že své profesi
nerozumí,) i pro toho kdo ji snědl. Bolest dokáže ztlumit malá Plzeň. Čaje jsou jasné, budou
to ty na játra a žlučník nebo na slinivku, popřípadě oboje, což je většinou lepší. Je vhodné je
doplnit jitrocelem, který pomáhá hojit sliznici, případně řepíkem, nebo při dobré snášenlivosti
i heřmánkem.
Vředová choroba není způsobena ani bakterií Helicobacter pylori, jak se nám snaží namluvit
někteří další lékaři. Tato bakterie je běžnou součástí naší žaludeční mikroflory, kde se
vyskytuje v malém množství. Pokud dojde ke zhoršení funkcí jater či slinivky, nebo zvýšený
přísun sacharidů, pak se zákonitě změní i kyselost či zásaditost (acidobazická reakce) na
sliznicích a změní se složení mikroflory. Helicobacter se přemnoží, protože vznikne pro něj
vhodné životní prostředí, které je současně ale nevhodné pro sliznici dvanácterníku. Tudíž
dojde k poškození sliznice téhož, a přemnožený Helicobacter je pouze doprovodným jevem,
který ale ani zdaleka není prvotní příčinou.
Léčení vředových chorob pomocí vizmutu je již od-zkoušeno veterinární medicínou asi
čtyřicet let, a v některých zemích se vizmutem léčila prasátka. Úspěšně, a je známo, že i
někteří lékaři ještě v nedávné době tento prvek používali v humánní léčbě se slovy: „Je to sice
obsoletní záležitost, ale funguje to.”
Tenisový loket není od námahy, ani pracovní, ani sportovní. Znamená to jen, že nejsou v
pořádku střeva. Ale námaha to může ještě zhoršit, přirozeně. Loket vnitřní, to je blíže k tělu,
je ovlivňován tenkým střevem a dvanácterníkem, (což je stále tenké střevo, ale kdosi v Anglii
kdesi na pitevně tuto část, která tvoří přechod mezi žaludkem a vlastním střevem kdysi změřil
a naměřil rovných dvanáct palců; odtud jméno), a loket vnější, to je ten co se do něj vždycky
praštíme, má na starosti také střevo, ale tlusté. A aby to nebylo tak jednoduché, tedy vězte, že
pokud vlastníte „tenisák” na pravém lokti, pak se do hry zapojily více játra a žlučník, případně
žlučovody u těch, co již žlučník nemají.
Levá strana je více ovlivněna slinivkou břišní, takže větší výskyt může být u cukrářů a poruch
se stolicí, případně u hemeroidů.
Parodontóza není od věku, jak mi říkal ten můj lékař a ukazoval na rádoby žertovný obrázek s
motivem „Proti věku není léku!” Jistě jste si všimli, že parodontózou trpí i mladí lidé, a že to
tedy jen tím věkem nebude. Stejně tak i kazivost zubů a tvorba „hnisavých váčků”, chobotů v
dásních, je způsobována kvalitou funkce vnitřních orgánů.
Tyto funkce se u starších lidí postupně omezují a zpomalují, proto ta pověra o věku. Množství
starších lidí však na parodontózu ani další zubní problémy netrpí, protože jejich vnitřní
orgány dokáží fungovat a „vzdorovat věku”, a naopak, i mladší orgány mohou být nemocné či
jinak špatně funkční a jsou tu problémy u „mladších zubů”.
Takže řezáky se mohou kazit od ledvin a močového měchýře, za špičáky mohou játra se
žlučníkem, předstoličky jsou ovlivněny slinivkou a žaludkem, stoličky ovládají plíce a tlusté
střevo a zuby moudrosti mají ve správě srdce s tenkým střevem.
Další pověrou je to, že játra mohou být špatná jen od alkoholu. Pokud někomu diagnostikuji
špatná játra, často se dozvím „to bude omyl, já nepiji” a dotyčný (-á) jen demonstruje, že neví,
že játra jsou jen taková, jaká nám nadělili předkové, pokud jsme si je nějakými jedy nezničili
sami, případně s laskavým přispěním medicíny. A přitom známe pijany s relativně zdravými
játry zrovna jako abstinenty s játry nadranc.
Tříselná kýla není způsobena pouze fyzickou námahou, mnoho lidí se namáhá a průtrž má jen
malá část z nich, ale většinou povolí v místě, kudy probíhá meridián jater nebo ledvin. Když
se podívám na pár lidí, které znám a mají tříselnou kýlu, vždy tam najdu větší či menší
poruchu jater nebo ledvin, popřípadě slinivky či žaludku. Je mi to až žinantní, že podle mne
za moc věcí mohou tyto orgány, ale znám takové, co vinu za všechno dávají páteři a taky jim
to prochází.
Bolesti v kolenou jsou buďto od klečení na hrachu, nebo od něčeho jiného: ledvin, močového
měchýře, jater, žluční-ku, slinivky nebo žaludku. Vždy je možno bezpečně rozeznat, od
kterého konkrétního orgánu to je, a ne, jak mi řekla má obvodní údržbářka, že od věku.
„Ale paní doktorko,” skoro jsem se vyděsil, „vždyť je mi teprve pětatřicet!”
„No a co, vždyť to mají i mladší” zdůvodnila mi věkovou diagnózu. Před takovým
zdůvodněním jsem kapituloval a pak jsem se zmohl už jen na jedinou otázku:
„A jak to, že mě bolí pravé koleno a levé ne a obě jsou stejně stará?” „Chvíli na mne koukala
jako na něco ošklivého a patrně hledala odpovídající vysvětlení, až ho našla:
„Nebuďte drzý!”
Bolest přešla, když bylo koleno asi o dva měsíce starší. Bylo to od jater.
Artróza je obecné označení kloubních poruch, bolestí a deformací. Poruchy mohou být na
kloubech malých i velkých kostí i páteře. Ale toto označení, ani současná léčba neurčuje
příčinu, ani způsob odstranění. Problematická je i doba vznikání, která trvá léta, a doba léčby,
která trvá ještě déle.
Tedy spíše nám ukazuje, co bylo zanedbáno, ale při bolestech lze odpomoci působením na
konkrétní orgány. Obecně vždy v tom lítají ledviny, ale podle jednotlivých kloubů se do hry
zapojují další orgány. Při bolestech kloubů palce u ruky se jedná o plíce, ukazováček je tlusté
střevo, prostředníček, prsteníček a malíček jsou žíly, srdce a tenké střevo. Zápěstní kloub na
malíkové straně je tenké střevo, na palcové plíce, blíže hřbetu ruky tlusté střevo. To, co se
označuje jako „karpální tunely” jsou kardiovaskulární záležitosti.
Loket je, když vynecháme úrazy, záležitost střev, stejně jako ramena.
U nohou je od kyčelních kloubů odvozován vztah ke žlučníku a močovým cestám. Kolena
patří většinou játrům, žaludku, slinivce a žlučníku, kromě již zmiňovaných ledvin a močového
měchýře. Kotník vnější jsou močové cesty a vnitřní zas ty ledviny.
Velký kloub pod palcem patří slinivce.
A prsty u nohou od palce k malíčku ovlivňují slinivka, játra, žaludek, žlučník a močový
měchýř.
Přišla mi do bylinářství v Řeznické paní, nejprve se rozhlížela po regálech jako by něco
hledala, a pak se optala: „Nemáte něco na klouby? Moc mě bolí, doktor řekl, že je to artróza a
že se s tím nedá nic dělat. Tak jezdím po bylinářstvích a hledám pomoc, kde se dá. Jsem z
Broumova. Ale tady jsem náhodou” dodala, když viděla můj údiv.
Probrali jsme běžné prostředky, jako je kostivalové mazání a mast, Gelatinu a pak jsem se
optal, o které klouby se vlastně jedná. Ramena a kolena. Vzpomněl jsem si na to, co jsem vám
sdělil v předchozím odstavci, a optal se na její žaludek a střeva. „To nemám dobrý” přiznala,
„a také trpím zácpou, občas, ale už dlouho a zvykla jsem si a dá se s tím žít. Teď jsem tady
ale kvůli kloubům.”
Měl jsem chvíli čas a tak jsem jí vysvětloval vztah mezi zažíváním a orgány které ho řídí, a
klouby kolen a ramen. Pak pochopila, že ve skutečnosti nepřišla kvůli kloubům, ale špatnému
trávení, se kterým se za ta léta naučila žít, ale tím problém nevyřešila a její tělo ji k nějakému
řešení jednou stejně dotlačilo. Odnesla si bylinky na játra a slinivku.
U páteře je to už poněkud komplikovanější, každý obratel má propojení na jednotlivé orgány
a jejich funkce. Nemyslím, že knížka od bylinkáře by měla zasahovat až do těchto detailů, a
tak při artróze páteře, ale i při jiných problémech s ní je vhodné navštívit specialistu."
pravděpodobný zdroj: http://www.bylinarstvikindl.cz/, mailem bez uvedení původu
